MF Motol

Pohybují se tu stovky doktorů, sester a ostatního personálu. Zároveň všemi směry proudí davy nemocných i zdravých, příbuzných i cizích. Jako v obřím mraveništi. Na jednom místě vám dokážou vyléčit naprosto všechno, od kuřího oka až po vážná onkologická onemocnění.

Jsem šťastná, že žijeme v téhle době dostupné lékařské péče. Nedokážu si to představit před dvěstě lety, kdy lidé umírali mladí, na pro nás dnes již zcela běžná onemocnění. Samozřejmě není lékař jako lékař, každý je jinak pečlivý, ale přesto bez jejich pomoci, kde bychom dnes byli?

Sice jsem zjistila, že trpím tzv. „syndromem bílého pláště“ sotva jsem mezi doktory, už se mi zvedá krevní tlak a děsím se případných vyšetření. Obdivuji také záchranou službu, jejíž práce zachraňuje opravdu hodně lidí a dává jim naději, v posledních minutách před případným koncem.

Dokud je člověk zdravý, nic z tohohle si neuvědomuje. Až když je nemocný, tak pochopí, jak by bylo hrozné, kdyby se mu nedostalo žádné pomoci ve chvílích nejhorší bezmoci.

Další nemocniční téma, kterého jsem si všimla, jsou „Problémy s početím.“ Pro ty z nás, kdo četli Inferno, je na místě se zamyslit, jestli skutečně nebyl rozeslán nějaký vir, který by zařídil neplodnost. Čekárny plné zralých žen mezi 35 a 45 lety praskají ve švech. V jejich zoufalých výrazech tváře se dá číst bezmoc a strach z toho, že se rozhodli příliš pozdě. Že moc dlouho váhali a odsouvali mateřské pudy a proč? Kvůli práci, kvůli výběru správného partnera, kvůli dostatečné finanční rezervě?

Čas utíká až příliš rychle a život mnohým protéká mezi prsty. Mě se to mluví, dokud je ve mne mladý duch, ale i já si uvědomuji svůj věk čím dál znatelněji.

Překvapilo mě množství tištěných dotazníků, co je potřeba vyplnit, odsouhlasit a podepsat. Obzvlášť jeden mi utkvěl v paměti. Při odběru krve, jsem musela podepsat, že souhlasím s případnou modřinou nebo alegrií na dezimfekci po odběru. Chudáci lékaři se musí za každou cenu krýt.

Závěrem mého zamyšlení, bych chtěla poděkovat všem, kdo v této instituci pracují. „Všem bílým plášťům“, všem sestrám a asistentů, kuchařkám i uklízečkám. Jen díky vám všem, jsem mohla potkat svého „prince na bílém koni“ který by bez vaší záchrany, dnes už nebyl mezi námi.