Články za měsíc Prosinec 2014

Nadešel ten pravý čas udělat za svou minulostí už jednou pro vždy velkou tlustou čáru. Kterou už nikdy nikdo nedokáže překročit. Jelikož se mi za směsice pocitů, již podařilo prodat moje svatební šaty, rozhodla jsem se tak učinit i se zásnubním prstenem. Už to budou tři roky, a přesto mi to přijde jako včera. Negativní emoce ještě stále rozlítostňují mojí duši a trhají ji vedví. Ale musela jsem se rozhodnou. A naštěstí jsem se rozhodla pro sebe. Nedala… Celý článek ›

Udiveně vydechuji. Takže tenhle příběh se vážně stal. To je neuvěřitelné... Eliester po dlouhé době promluvil a zeptal se, jestli se už utáboříme. Za chvilku se bude stmívat. Našli jsme si vhodné místo: zase malý palouček, ukrytý mezi smrčky. Na obloze se začaly stahovat mraky. Vypadá to, že v noci bude pršet, měli bychom si vyrobit nějaký přístřešek. Všichni se do toho dáváme. Skládáme k sobě silné větve a svazujeme je. Na střechu připevňujeme… Celý článek ›

Začal Deflien. Vyprávěl o tom, jak se narodil v malé vesničce jménem Häriong lidské ženě a elfskému muži. Jeho maminka hned po porodu zemřela, a tak se o něj staral jen jeho otec. Ovšem po nařízení tehdejšího elfského krále, kde bylo ustanoveno, že všichni nečisté krve musí opustit elfskou zemi, Deflien musel odejít ze svého rodného kraje. Otec zvažoval, jestli odejde s ním, ale nechtělo se mu opouštět zbytek rodiny a elfskou zemi Ajdanéru, kde odjakživa… Celý článek ›

Beroun nás mile překvapil, když do svého adventního repertoáru mezi vystoupení MŠ a ZŠ zařadil i koncert folkové kapely Devítky. Jak jednou říkal můj J. „k folku vás musí někdo přivést“ a měl pravdu. Od té doby, co mě přivedl, se považuji za skalního fanouška. Dorazili jsme na náměstí mezi prvními, J. se obával, že i mezi posledními a rozhodně nechtěl být tak vidět. Jenže já jsem chtěla mít dobrý výhled, ne příliš často se vám poštěstí,… Celý článek ›

Tentokrát vyrážím na předělání kanálků až do Benešova. Sice je to trošku z ruky, ale proti Praze ušetřím čtyři tisíce a budu to mít „jen“ za osm. Dorazila jsem s půlhodinovou rezervou a hned mi paní recepční bylo oznámeno, že budu muset počkat, protože je na cestě chlapeček s oteklou pusou, kterého k mému doktorovi poslal dětský. Sice jsem obvykle dost sobec, ale v tento moment mě ani na chviličku nenapadlo odporovat. Sama si dobře pamatuju, jak je… Celý článek ›